Datum: 23.02.2012

Vložil: Jaromír Hanák

Titulek: Re: Jaká fakta plynou ze současného stavu věci?

Dobrý den,
beprostředně poté, co jsem se zúčastnil veřejného projednávání záměru v Sokolnicích 14. února, jsem onemocněl (v pracovní neschopnosti budu nejméně do 1. března). Dovoluji si proto, byť dodatečně, připojit stanovisko vedení Muzea Brněnska, které bylo zasláno 8. února vedoucí odboru kultury a památkové péče Jihomoravského krajského úřadu paní JUDr. Haně Holušové a z nějž jsem na veřejném shromáždění v Sokolnicích některé pasáže citoval:

"Vážená paní vedoucí,
případné vybudování skládky v katastru obce Sokolnic se v KAŽDÉM PŘÍPADĚ ZÁVAŽNĚ dotkne zájmů Muzea Brněnska.
Pokud jde o zájmy zákonné, slavkovské bojiště je od roku 1992 na základě Vyhlášky Ministerstva kultury ČR č. 475/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 chráněnou památkovou zónou. V této vyhlášce se mj. říká v § 3:
„Pro zabezpečení ochrany a péče o památkovou hodnotu zóny, kterou tvoří zejména význam daného území pro historickou osobitost místa, historické vazby sídel, krajiny a terénních útvarů a krajinný obraz daného území, se stanoví tyto podmínky:
a) programy rozvoje obcí a programy obnovy vesnice se zpracovávají na základě stavebně historických průzkumů území i jednotlivých objektů,
b) při přípravě programů rozvoje obcí, programů obnovy vesnice a při pořizování územně plánovací dokumentace je třeba respektovat památkovou hodnotu zóny,
c) využití jednotlivých objektů, prostorů i území musí odpovídat jejich kapacitě a technickým možnostem a musí být v souladu s památkovou hodnotou zóny,
d) obnova a restaurování nemovitostí v zóně se musí provádět na základě stavebně historického a restaurátorského průzkumu,
e) pro ochranu technického stavu nemovitostí, které jsou na území zóny, je nutné neodkladně provádět udržovací práce do doby, než bude provedena celková obnova.“
Je třeba zdůraznit, že zájmy vtělené do zmíněné vyhlášky jsou výrazem úcty k historicky a symbolicky významnému území a vyhláška je vyjádřením toho, že území někdejší bitvy „tří císařů“ se stalo součástí nejen naší, ale evropské historie. Památník Mohyla míru, který je ve správě Muzea Brněnska, místo piety k obětem krvavé bitvy z 2. prosince 1805 (kde se, kromě dalších pietních akcí, koná každoročně o výročí bitvy pietní akt za účasti lidí od nás i ze zahraničí) je v tomto ohledu již téměř sto let jednak dominantou a jednak symbolickým centrem někdejšího bojiště. Je to místo, které vyhledávají a do nějž se vracejí desetitisíce návštěvníků z celého světa (zahraniční návštěvníci památníku tvoří podstatnou část v celkovém počtu návštěvníků památníku i bojiště). Už vybudování radaru NATO v místech někdejší radiolokační stanice se stalo, žel, neodčinitelným zásahem do krajiny bitvy.
Skládka v katastru obce Sokolnic je plánována poblíž přístupové cesty k Památníku Mohyla míru - a mimo důvody zákonné tak hovoří proti jejímu zřízení také důvody praktické:
Nedovedeme si představit, že by se silnice, po níž přijíždějí návštěvníci k Památníku Mohyla míru, stala de facto stavební komunikací. Nejde jen o frekvenci provozu těžkých nákladních aut (jaké důsledky by to například mělo mj. na stav vozovky?!?), které by výrazně omezovaly běžný provoz na - znovu je třeba to opakovat - PŘÍSTUPOVÉ CESTĚ k památníku ale také o to, že tato „stavební komunikace“ by, i při nejlepší vůli a údržbě, výrazně omezovala běžný provoz – jehož součástí jsou také návštěvníci přijíždějící navštívit Památník Mohyla míru z celého světa.
Pokud by se záměr vybudovat skládku pevného odpadu v katastru obce Sokolnic zdařil, znamenalo by to v důsledku nejen OMEZENÍ NÁVŠTĚVNOSTI Památníku Mohyla míru (a slavkovského bojiště vůbec), ale zejména by to VÝRAZNĚ POŠKODILO RENOMÉ MÍSTA v očích návštěvníků i úsilí všech, kdo se snaží o zachování slavkovského bojiště jako historicky, symbolicky jednoho z nejvýznamnějších míst na jižní Moravě, místa, které právem vyvolává zájem návštěvníků od nás i ze zahraničí.

S pozdravem
Mgr. Antonín Reček
ředitel Muzea Brněnska
PhDr. Jaromír Hanák
zástupce ředitele pro odbornou činnost"

Informace a odpovědi na otázky, které na veřejném projednávání poskytli pp. ing. Čegan, dr. Horák a ing. Jedlička, jen potvrdily obavy o výrazně negativní vliv případného vybudování skládky na plánovaném místě, závažnost tohoto stanoviska - a nepřípustnost vybudování skládky.
S úctou
Jaromír Hanák, 23. února 2012

Přidat nový příspěvek